Vteřina smrti - M.Taterová, J.Novák

TEN PŘÍPAD se skutečně stal. Není tomu nijak dávno, a kdyby nebylo posledních událostí, snad by pomalu upadl v zapomenutí. Což by ovšem byla chyba. Podobné případy mají zůstat v paměti lidí na věky. Jako výstraha, jako poučení. jména jednajících postav jsou změněna, i děj se možná v některých maličkostech odehrál trochu jinak, než se podařilo jej zachytit, ale fakta jsou pravdivá.
Otevíráme tedy soudní spis číslo 2403/71, uložený v archivu Palais de Justice v Paříži, na širokém a krásném Boulevardu du Palais.
Není tomu dávno, kdy stránky a protokoly obsažného spisu byly ještě živými slovy zúčastněných. Nyní je spis uložen v regále spisovny, mezi desetitisíci jiných spisů, v pečlivě roztříděném uspořádání, úhledně převázán černou tkanicí.
Případ je uzavřen. Vzadu, až docela na konci, Je přiložen zvláštní list, podle kterého byla v tomto případě udělena milost presidenta Francouzské republiky.
Otevíráme spis, a pokoušíme se probrat jeho stránkami. Ale nejen to. Také tím, co na stránkách soudního spisu není Také tím, co prožívali lidé, co sl mysleli, a co vedlo až k tomuto soudnímu Jednání.
Jak to tedy všechno bylo?